Rozsah obnovy

Kaplová věž

Hradní tribunová kaple Navštívení Panny Marie s rodovou hrobkou vznikla zřejmě v letech 1352 - 1357 vložením do již stojící obdélné věže. Na konci 14. století byla opatřena výjimečnou gotickou výmalbou stěn i kleneb s novozákonní tématikou. Tato výzdoba se dodnes dochovala v ojedinělé a působivé podobě. Malířská výzdoba hradní kaple pochází z konce 14. století a byla provedena širokou škálou nevšedních nástrojů a nesla prvky dvorské malby Lucemburské dynastie. Hodnota výzdoby je násobena vysokou mírou autenticity jejího dochování a zvyšuje její význam nejen v rámci České republiky, ale i ve střední Evropě.

V současnosti z důvodu havarijního stavu bez využití.

Donjon

Jedná se o čtyřpatrovou obytnou věž hradu. Vysoké estetické nároky a komfort soudobého bydlení dokládají v interiérech nejen náročné portály, pozůstatky otopných zařízení (krby) s plochými cihlovými komíny při zdech, výmalba komnat pána hradu, ale i soustava prevetů (záchodů) ve třech patrech umístěných na krakorcích. Unikátní jsou i gotické a renesanční dřevěné součásti interiéru (převládající trámové stropy, vestavěná police, obložení sedátek u oken, malované trámové stropy) a barokní krovy. Tato věž vytváří paralelu náročnější varianty, uplatněné na donjonu královského hradu Karlštejna, v tzv. Mariánské věži. Díky uspořádání původních interiérů je možné na základě výzkumů J. Anderleho zařadit bečovský donjon do vrstvy nejstarších dosud poznaných rezidencí tohoto typu v Čechách, jimž v čele stojí právě rezidence karlštejnského paláce římského císaře a českého krále Karla IV.

V současnosti z důvodu havarijního stavu bez využití.

Spojovací křídlo /tzv. tabulnice/

Pro reprezentační a společenské potřeby postavili Pluhové z Rabštejna mezi oběma věžemi křídlo s podsklepeným přízemím a dvojicí pater. V nich se nalézají prostorné hodovní síně, zvané tabulnice. Výjimečné jsou též dochované kamenné portály ovlivněné saskou renesancí.

V současnosti z důvodu havarijního stavu bez využití.

Pluhovské domy

V polovině 16. století, kdy hrad Bečov přestal postačovat stále rostoucím nárokům renesance, vznikl na místě původního gotického hradního paláce nový, tzv. Pluhovský palác, který se sestával ze tří navzájem propojených domů. Reprezentativní renesanční sídlo bylo později klasicistně upraveno. Dnes unikátně na několika místech ve svých zdech zachovává hmotu gotického hradního paláce a hradební zdi. Z původních prostor se dochovalo pouze klenuté přízemí a v patře zajímavé místnosti někdejšího archivu s vestavěnými dřevěnými skříněmi z poloviny 19. století.

V současnosti z důvodu havarijního stavebně technického stavu je větší část objektu bez využití. Přízemí a část patra je využito jako skladovací prostor.

Stručné vymezení rozsahu probíhající obnovy

• zpřístupnění celého areálu národní kulturní památky
• odstranění havarijních stavů nosných a nenosných konstrukcí
• obnova střešních plášťů
• restaurování fasád, interiérů a architektonicko-uměleckých prvků
• vnitřní stavební úpravy (dispoziční uspořádání, příčky, podlahy, omítky, výplně otvorů)
• rozvody zdravotechniky (voda, kanalizace, vyrápění) a elektroinstalací (silnoproud, slaboproud, EZS, EPS, CCTV)
• konzervace stavebních objektů a konstrukcí
• obnova historické okružní komunikace včetně mostku
• oprava povrchů nádvoří včetně podzemních inženýrských sítí a instalování mobiliáře
• archivní, restaurátorské, archeologické a statické průzkumy
• celkové zaměření areálu, projektová dokumentace a příslušné inženýrské činnosti
• instalace několika typů prohlídkových tras včetně nové expozice relikviáře sv. Maura

Rychlý kontakt

Nevíte si rady? Nevadí, ozvěte se nám, rádi vám poradíme.

Mgr. Tomáš Wizovský

  • vedoucí správy památkového objektu (kastelán)
  • BE8524BE-6F17-4546-AA87-2998DE46E495 353 999 394, 606 666 423
46F7E700-59DD-49E2-B445-AA370B18658A ÚPS v Ústí nad Labem
13/, Bečov nad Teplou 13 36464
Od 1998 zaměstnán u NPU – útvar Památkové péče, oddělení architektury, později oddělení archeologie, 2002 Vedoucí správy státního hradu a zámku Bečov, 2005–2006 ředitel NPÚ, ÚOP v Plzni, 2006 vedoucí správy státního hradu a zámku Bečov, 2009 až dosud člen koncepčních skupin generálního ředitele NPÚ, 2010–2011 vedoucí správy státního hradu a zámku Bečov a ředitel územního odborného pracoviště NPU v Lokti pro Karlovarský kraj, 2012 vedoucí správy státního hradu a zámku Bečov. Iniciátor a koordinátor Projektu příkladné obnovy hradu a přilehlých objektů pro prezentaci památkové péče formou vzdělávacích programů. Autor a spoluautor prací týkající se archeologie, památkové péče a Bečova nad Teplou, spoluautor monografií o hradu Bečov a relikviáři sv. Maura, Iniciátor a spoluautor výstavy Relikviář sv. Maura na Pražském hradě 2010–2011. Spoluautor projektu Hrad Bečov (projekt konzervace a prezentace oceněného v kategorii projekt/výzkum cenou Evropské unie – Europa Nostra – European Union Prize for Cultural Heritage / Europa Nostra Awards), 2012 člen řídícího týmu v projektu nazvaném Vzdělávací role NPÚ, Edukace jako klíčový nástroj zkvalitnění péče o kulturní dědictví České republiky, Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) – 2016 získáno další ocenění Europa Nostra v kategorii vzdělávání, odborná příprava a osvěta. V roce 2013 zřízení Edukačního centra při hradu a zámku Bečov nad Teplou a získání statutu fakultního památkového objektu Karlovy univerzity. 2014 absolvoval program celoživotního vzdělávání Marketing kulturních organizací na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni a akreditovaný kurz MŠMT ČR pro vedení dětský oddílů. 2016 získána cena HZS Karlovarského kraje za osobní přínos k zabezpečení protipožární ochrany hradu a zámku Bečov a 1. cena Adolfa Heyduka za přístup k nevidomým a slabozrakým návštěvníkům. Účastník zahraničních studijních stáží. Soudní znalec v oboru archeologie a architektonické památky a výtvarné umění – nemovité kulturní památky.