Výše uvedený výzkumný úkol byl od svého počátku úzce svázán s konkrétním památkovým areálem – státním hradem a zámkem Bečov a vycházel především z jeho potřeb. Výzkumný úkol vznikl jako odraz bezprostřední zkušenosti představitelů správy památkového objektu. Kořeny (východiska) výzkumného úkolu lze spatřovat v různých aspektech typických pro období před jeho schválením: nekoncepční a diskontinuální přístup k památkovému areálu; zaměření se na krátkodobé, popř. jen střednědobé cíle; absence definování poslání správy památkového areálu; nereflektování soudobých trendů v oboru památkové péče (absence důrazu na ochranu autentických památkových hodnot při přípravě a realizaci investičních akcí); dlouhodobé potlačení vzdělávací funkce památkového objektu a nevyužívání potenciálu možností moderní prezentace památek v současné době.

Institucializovaná forma výzkumného úkolu umožnila členům správy památkového objektu, nad rámec běžné pracovní činnosti, se seriózně zabývat otázkami dlouhodobého rozvoje památkového areálu, hledat nové cesty a zaměřit se na maximální využití kulturního a vzdělávacího potenciálu konkrétní památky.

Z výše uvedených východisek byly formulovány základní cíle výzkumného úkolu:
a) nalezení optimálního způsobu prezentace nepřístupného výjimečného architektonického souboru bečovského hradu (respektive areál hradu a přilehlých objektů)
b) zajištění zachování maximální autenticity a ze stavebně historického hlediska značné výpovědní hodnoty nově zpřístupňovaných prostor
c) zprostředkování hlubších znalostí prostřednictvím výjimečných hodnot památky především formou vzdělávacích programů pro návštěvníky všech věkových kategorií
d) nalezení plnohodnotného způsobu prezentace za současného nedostatku finančních prostředků na rekonstrukce památek
e) hledání způsobů, jak památkový objekt začlenit do vzdělávací soustavy a vytvořit nové strategie spolupráce mezi památkami a školami různého typu.

Cíle začaly být naplňovány pomalu, v prvé fázi převažovalo spíše hledání možností trhu, poptávky a nabídky vzdělávacích programů zaměřených na památky a historické dědictví, trendů v oblasti prezentace památkových objektů, byla provedena rešerše ukončených i probíhajících projektů v rámci České republiky, velkým inspiračním zdrojem byl projekt „Brána muzeí otevřená“.

Nemalým deficitem výzkumného záměru byla absence „lidských zdrojů“. Projekt byl od počátku maximálně otevřen odborníkům a studentům z různých oborů, byly realizovány netradiční prohlídky areálu se zaměřením na hledání inspirace, nápadů, myšlenek a nových informací - pro uchování těchto inspiračních zdrojů, zaznamenání pocitů a nálad z průběhu prohlídek byly zpracovány a následně vyhodnocovány dotazníky, které tvořily významnou zpětnou vazbu pro řešitelský tým. Takto se v průběhu výzkumu podařilo vytvořit velmi pevnou síť odborníků z různých oborů oddaných naplňování vytčených cílů. Vedle jednotlivců se podařilo navázat spolupráci i na úrovni institucí.

Velmi přínosnými se staly, byť krátkodobé, poznávací zahraniční stáže do Lotyšska, Německa, Francie, Velké Británie a Slovenska. Takto získal řešitelský tým neocenitelné zkušenosti s podobou úspěšných projektů v zahraničí, byl obeznámen s různými formami modelů správy památkových objektů a jejich „možnostmi a hranicemi“ ve státní, samosprávné či soukromé sféře. Zkušenosti z jiných zemí nejsou obvykle zcela přenositelné a kopírovatelné, což také není jejich cílem, ale jsou velkou inspirací pro vytvoření modelu využití pro konkrétní památku. Na základě komparace zkušeností a zohlednění specifik památky je možné se do budoucna vyhnout slepým cestám, novým „objevováním Ameriky“ či vystříhat se obvyklých chyb. V neposlední řadě je možné si touto cestou vytvořit osobní vazby na konkrétní odborníky pro další vzájemnou spolupráci, ať již na poli grantové nebo výměny zkušeností.

Jedním z osových cílů výzkumného záměru bylo prohloubení znalostí návštěvníka o památce, což v počátcích výzkumu znamenalo maximální prohloubení vědění o památkovém areálu. Zdroje projektu na tyto – někdy velmi náročně – průzkumy nestačily, ale řešitelskému týmu se dařilo být iniciátorem objednání mnoha dokumentací – koncepcí zásad obnovy, archivních, epigrafických, statických, stavebně-historických či archeologických průzkumů a fotodokumentací. Hlavním argumentem byla operativní schopnost následně s výsledky těchto průzkumů aktivně pracovat a používat je jak k prezentaci památkové péče, památkového areálu, tak i maximálně využít při přípravě a hledání optimálního způsobu obnovy bečovského hradu.

Souběžně vedle prohlubování znalostí o památkovém areálu, přípravě obnovy a hledání optimálního modelu prezentace bečovského hradu veřejnosti, probíhaly práce na získání zkušeností a přípravě různých vzdělávacích projektů. Vzhledem ke stavebně technickému stavu horního areálu byly tyto aktivity z bezpečnostních důvodů v několika posledních letech směrovány na práci s fenoménem relikviáře sv. Maura. Tyto projekty byly realizovány vesměs ve spolupráci se školami různých stupňů nebo s externími pedagogickými pracovníky. Mezi větší velmi úspěšné akce patřilo vytvoření modelu relikviáře sv. Maura ( ve zhruba dvoutřetinové velikosti vůči origiálu) žáky Základní a mateřské školy v Doudlebech nad Orlicí nebo krajská výtvarná soutěž „Poznej památky svého kraje“. Mezi velmi významné akce lze zařadit i vznik a zapojení do provozu haptického modelu relikviáře sv. Maura, na kterém se podílela SRG Přírodní škola a Vězeňská služba ČR – Věznice v Horním Slavkově.

Zkušenosti z realizovaných edukativních programů se promítly do postupné transformace původně experimentálních prohlídek hradu různým oborovým cílovým skupinám ve vlastní svébytný vzdělávací program „Bečov, cesta do středověku“. Základní idea programu: návštěvník by měl v prostředí mimořádně autenticky zachovaného středověkého hradu projít během prohlídky jakýmsi minikursem stavební historie a názornými ukázkami čtení pro něj dosud neviditelných souvislostí. Po absolvování netradiční prohlídky by se před ním měla rozevřít nová dimenze vnímání památek, jejich souvislostí i napůl setřených stop minulosti. K tomuto programu byl později vydán i praktický pracovní list pro návštěvníky.

Z posledního roku průběhu výzkumného úkolu je nezbytné zmínit i velmi kvalitně připravený vzdělávací program Dobrodružství vápna a písku, který realizoval tým Ing. D. Michoinové, PhD. z ústředního pracoviště NPÚ v Praze v rámci projektu (Ne)tušené souvislosti.

O výzkumném úkolu po celou dobu jeho trvání aktuálně informovaly vlastní webové stránky, byl distribuován letáček se základními údaji o projektu a jeho cílech, v neposlední řadě byly publikovány články v odborných i jiných sdělovacích prostředcích. Dílčí informace byly prezentovány na tuzemských i zahraničních konferencích. Základní údaje včetně ročních etapových zpráv budou i nadále přístupny na adrese www.castlebecov.eu, které však budou věnovány také obnově a postupnému zpřístupnění hradu Bečov.

Všechny činnosti byly samozřejmě limitovány jednak finančními možnostmi výzkumného projektu, a jednak i časovými možnostmi členů hlavního řešitelského týmu složeného z kastelána SHZ Bečov T. Wizovského, O. Cinka (správa SHZ Bečov později náměstka pro PO ÚOP Plzeň) a P. Sokola odborného pracovníka ÚOP Plzeň. S přibývajícím množstvím hmatatelných výstupů se dařilo lépe obhajovat smysl výzkumného záměru, a tak získávat podporu jak v rámci NPÚ, tak i mimo něj. Díky tomu se dařilo čerpat i sekundární finanční i nefinanční zdroje pro naplňování cílů, např. pro prohlubování poznání o památce (průzkumy, posouzení), k získání haptických pomůcek či sponzorského vyrobení modelu celého areálu hradu a zámku k prezentačním účelům apod.

Mezi největší úspěchy výzkumného úkolu patří nemalý podíl části řešitelského týmu na přípravě a vydání knihy – první monografii o hradě - Hrad Bečov, projekt konzervace a prezentace a získání mezinárodní ceny Evropské unie / Europa nostra 2010 v kategorii Projekt za obhájení zásad a principů památkově příkladné obnovy bečovského hradu (autorský tým: V. Girsa, M. Hanzl, D. Michoinová, T. Wizovský) a získání dotace na záchranu a obnovu hradu.

Strukturovaný přehled:
1. Celkové náklady – 829 tis. Kč (zejména materiál, služby, cestovné, mzdové náklady)

2. Zahraniční cesty – celkem 5 cest, 26 navštívených lokalit 
2006 – Bauska, Rundale, Trakai, Araiši

2007 - Guttenberg, Swetzingen, Meaux, Brie-Comte-Robert, Guedelón, Chartres, Alésia, Paříž – Rempart
2008 – Tower, Southwark Cathedral, Apsley House, Wellington Monument, Eltham, Battle Abbey
2009 – Oravský hrad, Lietava, Spišský hrad, Stará Lubovňa, Levoča
2011 Seaton Delaval Hall, Alnwick Garden, Paxton House, Duns Castle, Dumfries House, Culzean Castle, Robert Burns Birthplace Museum

3. Tuzemské cesty – realizovány průběžně, navštíveno či seznámeno s minimálně cca 15 inspiračními lokalitami, prezentacemi v celé ČR, nejzásadnější Vrchotovy Janovice, Jánský Vrch, Český Krumlov

4. Prezentační činnost – 20 prezentací včetně zahraničních, v celkovém průměru 4 ročně

5. Publikační činnost – 22 textů

6. Inventura hlavních vytvořených pomůcek a materiálů
2006 - Bodový scénář prohlídky hradu
2007 - Základní sylabus experimentální prohlídky hradu
2008 - Pracovní sešit „Via Bečov – cesta za stavební historií“
2008 - Logo projektu „Bečov – cesta do středověku“
2009 - Tématické programy památkového objektu a okolí

2009 - Vyhodnocení modelů prezentace tzv. horního hradu
2009 - Kresebná vizualizace a plánová dokumentace k výrobě modelu hradu, M-PLAN
2009 - Papírový model areálu SHZ Bečov
2009 - 6 panelů doplňujících prohlídku hradu
2010 - Pracovní list „Hrad Bečov - cesta do středověku“
2010 - Výstava pod širým nebem „Blíž ke Hradu blíž“ ¨
2010 - vznik autorské „kramářské písně“ o příběhu relikviáře sv. Maura 
2011 - Haptický model relikviáře sv. Maura
2011 - Modernizace doprovodné expozice relikviáře sv. Maura (doplnění o haptické pomůcky, interaktivní prvky pro děti a vizualizace)

7. Participace na odborných materiálech, iniciace vzniku – téměř dvě desítky dokumentů
- mykologický znalecký posudek
- statické posouzení stavu objektu
- restaurátorské posouzení stavu malířské výzdoby a historických omítek
- stavebně historické průzkumy částí areálu budov
- záchranné archeologické průzkumy
- projekt záchrany
- investiční záměry
- projekt archivní rešerše
- ikonografický průzkum

2006 - Koncepce záchranného zajištění stavebně restaurátorské obnovy a památkové presentace hradu
2006 - Epigrafický průzkum I. etapa
2009 - Vyhodnocení modelů prezentace tzv. Horního hradu
2009 - Vznik dokumentárních a animovaných filmů (ve spolupráci s SRG Přírodní škola byl realizován dokumentární film o minikurzu stavební historie, videoklip a 2 animované filmy o stavebním vývoji hradu a příběhu sv. Maura
2010 - Stanovení hlavních zásad technického zabezpečení budoucího provozu hradu
2010 - Vyhodnocení prohlídek a zpětné vazby
2010 - Závazné stanovisko č.j. 1588/KR/10-5 k navrhovanému způsobu prezentace Horního hradu
2011 – Doplnění archivní rešerše k prohloubení znalostí o objektu Státního hradu a zámku Bečov

8. Experimentální prohlídky – 62 realizovaných prohlídek v různých modulech (Dobrodružství stavební historie, Netušené souvislosti – Dobrodružství vápna a písku, prohlídky pro odborné či zájmové organizace – univerzity, Klub Augusta Sedláčka, Klub Přátel starožitností apod.) - přibližný počet 1200 osob.

9. Hlavní úspěchy: 
2009 - Získání dotace na realizaci přihlášky do EN (Karlovarský kraj, ČVUT, NPÚ)
2010 - Cena Evropské unie/EUROPA NOSTRA za projekt Konzervace a prezentace Horního hradu Bečov (předání ceny v Istanbulu)
2010 - Tištěná i digitalizovaná publikace Hrad Bečov – projekt konzervace a prezentace
2011 - Získání prostředků na záchranu a obnovu hradu. Přidělení prostředků v celkové výši téměř 95 mil. Kč na realizaci projektu Konzervace a prezentace hradu Bečov z programu Podpory reprodukce majetku státních kulturních zařízení - registrační číslo 134V112000027
2012 - Ve spolupráci s Nakladatelstvím Nová škola příprava digitální verze učebnice, která pracuje s interaktivním fenoménem relikviáře sv. Maura, vybrané pasáže z CD- ROMu o  relikviáři sv. Maura budou zapracovány do moderních učebnic 21. století

Poděkování:

Možnost zapojit NKP Bečov do výzkumného úkolu bylo zásadním faktorem úspěchu při získání dotačního titulu (program Podpora reprodukce majetku státních kulturních zařízení, registrační číslo 134V112000027) a mezinárodního věhlasu spojeného s cenou Evropské unie/EUROPA NOSTRA. Právě v předposledním roce výzkumného záměru bylo završeno mnohaleté úsilí správy památkového areálu o záchranu a budoucí reálné zpřístupnění hradu Bečov. Ministerstvo kultury ČR přidělilo finanční prostředky v celkové výši téměř 95 mil. Kč na obnovu celého tzv. Horního hradu. Výrazným podílem k tomu přispěly právě výsledky  výsledky výzkumného záměru, které prohloubily znalost o samotné památce, přinesly odpověď na otázku koncepce následného zpřístupnění a způsobu prezentace při zachování autenticity prostoru a stanovily jasné principy příkladné památkové obnovy této výjimečné památky.

Autorský tým tímto děkuje všem spolupracovníkům a zúčastněným institucím, zejména pak hlavnímu řešiteli tohoto úkolu PhDr. Miloši Kadlecovi z NPÚ za neuvěřitelné odborné a organizační nasazení, za mnohaletou trpělivost a pomoc při řešení tohoto úkolu, PhDr. Haně Havlůjové, PhD. z katedry Dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK v Praze a Mgr. Kateřině Cichrové z ÚOP České Budějovice za zásadní spolupráci v oblasti mimoškolního vzdělávání, prof. Ing. arch. akad. arch. Václavovi Girsovi z ČVUT za více než plodnou spolupráci a možnost propojení projektu s uplatněním konzervační metody a prof. PhDr.Tomáši Durdíkovi DrSc. za odborné kasteologické konzultace a mezinárodní propagaci.